Srpen 2009

Svatební oznámení

31. srpna 2009 v 11:53 | zdena |  svatba
http://portal.ekodat.cz/wp-content/oznameni.jpg



http://www.tvoje-svatba.cz/data/clanky/svatebni-oznameni-0021.jpg





http://www.rybnicek.cz/oznameni/images/oznameni.png

http://www.penguin.cz/~snek/images/svatebni-oznaneni.jpg

Očistné klyzma

31. srpna 2009 v 11:45 | zdena |  těhotěnství a porod
Očistné klyzma bývá někdy kritizováno a principálně odmítáno. A to přesto, že pro porod přináší řadu výhod. Očistné klyzma pomůže vyprázdnit stolicí naplněné tlusté střevo, které může snižovat kontrakce dělohy (nervový účinek) a bránit vedoucí části plodu vstupovat do pánve (mechanický účinek). Vlažný roztok často děložní kontrakce naopak mírně posiluje. Po vyprázdnění tlustého střeva nedochází k nechtěnému úniku stolice ve II. době porodní, kdy rodička s použitím břišního lisu tlačí. Pak nechtěný únik stolice představuje pro ženu psychicky negativní handicap, který často zhoršuje její spolupráci a hygienicky představuje i riziko pro novorozence.
Místo očistného klyzmatu je možné použít gel, který si do konečníku zavede žena sama nebo porodní asistentka. Ovšem gel má několik nevýhod. Jeho pořízení je dražší, účinek obvykle není tak efektivní a obtíže může činit i načasování jeho podání.
Avšak na podání či nepodání očistného klyzmatu nebo gelu nestojí principy dnešního porodnictví. Pokud žena nesouhlasí s vyprázdněním stolice před porodem, pak by mělo být povinností zdravotnického personálu této žádosti vyhovět.
Plný močový měchýř může snižovat kontrakce dělohy (nervový účinek) a bránit vedoucí části plodu vstupovat do pánve (mechanický účinek).

III. doba porodní (neboli doba k lůžku)

31. srpna 2009 v 11:44 | zdena |  těhotěnství a porod
Třetí doba porodní začíná porodem dítěte a končí vypuzením placenty. Mamince právě začíná nejkrásnější období jejího života. Avšak porod stále ještě není dokončen. Po porodu dítěte se děloha stáhne, její obsah tvoří již jen placenta. Děloha je nyní kulovitá, tuhá a její horní okraj dosahuje k pupku. Později trochu ochabne. Po několikaminutovém období klidu se děloha začne opět stahovat. Stahy nejsou vnímány bolestivě. Díky nim se od děložní stěny odlučuje placenta. Z otevřených cév vytéká krev mezi placentu a děložní stěnu, vytvoří se krevní výron, který dále oddaluje placentu od děložní stěny. I v této době jsou ještě doznívající děložní kontrakce, které odloučenou placentu vypudí z dělohy do pochvy, zde placenta opět vyvolá slabý pocit nucení k tlačení. Maminka je požádána, aby naposledy zatlačila. Placenta se rodí a táhne za sebou plodové obaly. Porozená placenta musí být pečlivě zkontrolována, aby se vyloučilo, že v děloze zůstaly její zbytky nebo větší množství plodových obalů.
Nakonec porodník nebo porodní asistentka pečlivě prohlédnou rodidla ženy. Porodní poranění jsou v místním znecitlivění ošetřena.
Prevence poporodního krvácení
V České republice se povinně matce podává po porodu hlavičky dítěte do žíly hormon oxytocin. Ten posiluje napětí dělohy a placenta se rychleji odděluje. Toto opatření vede ke zkrácení III. doby porodní a zejména ke snížení krevní ztráty. Přiložení novorozence k prsu matky a dráždění prsních bradavek v co nejkratší možné době po porodu je přirozeným postupem, kdy se z podvěsku mozkového (odborně hypofýzy) vyplavuje matčin vlastní oxytocin. Nitrožilně podaný lék je účinnější.
První dvě hodiny po porodu
Dvě hodiny po porodu placenty je žena, nyní již nedělka, trvale sledována, neboť v této době se může dostavit krvácení. Proto zůstává ještě na porodním sále, je kontrolována výška horního okraje dělohy, krvácení z rodidel a její celkový stav. Po ošetření porodních poranění je změřen krevní tlak, teplota, spočítán puls. Unavená ale šťastná maminka se s partnerem již plně věnuje svému dítěti. Již v této době může na lůžku volně jíst a pít, nezřídka žena usíná. Po uplynutí dvou hodin bývá žena převezena na svůj pokoj na oddělení pro nedělky.

II. doba porodní (neboli vypuzovací doba)

31. srpna 2009 v 11:43 | zdena |  těhotěnství a porod
Druhá doba porodní začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem dítěte. Děložní stahy jsou častější, silnější a trvají déle. Název »vypuzovací« popisuje, že v této době je dítě nejen tlačeno sílou děložních kontrakcí, ale i aktiv­ní spoluprací maminky (zapojuje svaly břišního lisu), která tak zvaně »tlačí«, a tím dítě »vypuzuje« porodními cestami ze svého těla.
Zašlá branka se někdy ohlásí pocitem na zvracení nebo až zvracením, jindy sestup hlavičky na pánevní dno vyvolá tlakem na konečník pocit nucení na stolici a nutkání k tlačení a k použití břišního lisu. Maminka se však musí tlačení zdržet, kontrakce musí »prodýchávat«, dokud není bezpečně potvrzeno, že hlavička dokončila vnitřní rotaci. Pokud žena začne tlačit dříve, hrozí, že se jednak vážně poraní, jednak, že dojde k porodu porodnickými kleštěmi nebo s použitím zvonu, odborně vakuumextraktoru.
Monitorování srdeční frekvence plodu v II. době porodní
Ve II. době porodní je dítě více než v I. době ohroženo nedostatkem kyslíku, protože se pomalu snižuje jeho okysličování. Plod je vypuzován z dutiny dělohy, ta se více stahuje, a tím se snižuje její prokrvení i prokrvení placenty. Silné kontrakce dělohy a usilovné tlačení mohou ještě více prohlubovat snižování krevního oběhu v placentě. Navíc se ve II. době porodní zhoršuje prokrvení mozku dítěte, protože hlavička je sevřená v pánevních kostech. Proto se v některých porodnicích monitoruje ve II. době porodní srdeční činnost plodu kontinuálně, povinně pak vždy po každé děložní kontrakci. Nejlépe elektronicky, pak slyší tlukot srdce svého dítěte i maminka, což ji často motivuje k vydání posledních sil v závěrečné fázi porodu.
Délka II. doby porodní
U prvorodiček trvá II. doba porodní okolo jedné hodiny, u vícerodiček 20 až 30 minut.
Tlačení ve II. době porodní
Na mnoha porodnických odděleních se rodičky k úsilí tlačit v II. době porodní slovně povzbuzují. Jiná pracoviště dávají přednost zcela spontánnímu chování rodičky. Zdá se, že prvorodičky je lépe povzbuzovat, zkušené vícerodičky si často již poradí samy.
Poloha ženy ve II. době porodní
I v průběhu II. doby porodní by si žena měla zvolit polohu, která je pro ni nejpohodlnější. Opět je třeba varovat před dlouhým ležením na zádech, kdy snáze dochází k porušení prokrvení dělohy a tím i placenty. Dnes je již většina porodních sálů v České republice vybavena pomůckami po různé druhy porodních poloh. Porodní asistentky dávají podněty pro obstarávání žíněnek, porodních vaků, stoliček, gymnastických míčů, někde jsou instalovány žebřiny nebo závěsná lana. Moderní porodnická lůžka jsou již dnes konstruována tak, že umožní i ty nejkurióznější polohy, a to ještě s relaxač­ní hudbou, přičemž reproduktory jsou umístěny přímo v madlech lůžka.
Jaké polohy si ženy volí nejčastěji? Vleže, vpolosedě, vsedě, na boku, vkleče, ve dřepu a na »porodní stoličce«. Rozhodnutí o poloze na konci II. doby porodní by mělo být výsledkem dohody mezi matkou a porodní asistentkou nebo porodníkem, kteří mamince budou pomáhat. Záleží na jejich porodnických zkušenostech, aby porod probíhal hladce, bez ohrožení dítěte a současně s minimálním porodním rizikem poranění maminky. Občas slýchávaná výtka, že porodníci mají obavy o své pohodlí při práci, a proto rodí rodičky vleže, není na místě. Naopak strnulý postoj při tzv. »klasické porodní poloze« je pro porodníkova záda velmi nepříjemný a časem dokonce škodlivý. Na druhou stranu tato poloha umožňuje nejlepší kontrolu rozpínání konečníku rodičky a postupy, které mohou zabránit jeho poranění.
Epiziotomie ano, či ne?
Otázka by mohla také být postavena takto: …je výhodnější nástřih, nebo roztržení? Na tuto otázku neexistuje uspokojivá odpověď. Nejprve je třeba vysvětlit, proč problém vůbec vzniká. Rodící se hlavička na konci II. doby porodní rozpíná a vždy více či méně traumatizuje pochvu a její okolí, zejména velmi složitou vrstvu svalstva pánevního dna a nakonec i hráze. Odpor těchto tkání může být důvodem, že se porod nadměrně prodlužuje. Pokud hlavička dlouho tlačí na tyto struktury, zhoršuje jejich prokrvení. Málo prokrvené tkáně jsou zase ještě více náchylné k poranění a k tvorbě často velkých krevních výronů. Každá žena je jinak stavěná, jedna porodí i poprvé bez nástřihu či poranění, u jiné je třeba provést nástřih i u třetího porodu. Jednou z nejobá­va­nějších komplikací je nechtěné roztržení svěrače konečníku a někdy dokonce i střeva. Poško­zený svěrač musí ošetřit sešitím pouze zkušený lékař.
Toto poranění, pokud se špatně zahojí, může vyústit až v situaci, kdy žena v budoucnu neudrží stolici. To není strašení, ale realita. Mnozí chirurgové, zejména proktologové, specialisté na operační léčbu konečníku, by mohli vyprávět své zkušenosti s řešením následků »obyčejného porodu«. Před nástřihem hráze mají některé rodičky, zřejmě pod vlivem různých »zkazek«, strach. Tradují se vyprávění o starých porodních asistentkách, které nikdy nástřihy neprováděly a zachovaly hráz bez trhlin. Přitom dnes již nikdo nezjistí, jak byly i přes neporušenou kůži hráze porušeny hlubší tkáně pánevního dna. Porodník musí chránit hráz jako celek a nejen kůži. Navíc není ani v zájmu dítěte, aby jeho hlavička dlouho překonávala odpor hráze při prořezávání.
Pokus o odpověď na položenou otázku. Epiziotomie by se u fyziologického porodu neměla provádět rutinně, ale v opodstatněných případech, zejména když jsou známky poruchy zdraví plodu, nadměrného prodlužování porodu a zřetelné nebezpečí roztržení svěrače konečníku. Epiziotomie by měla být vždy co nejmenšího rozsahu a matka by k ní měla dát vždy slovní souhlas. Pokud ani přes vysvětlení žena s epiziotomií nesouhlasí, pak by se neměla provádět, pokud není ohroženo zdraví dítěte.
Kdy podvázat pupečník
Pupečník může být podvázán okamžitě po narození dítěte. Někteří porodníci doporučují pupečník podvázat, až v něm ustane tep, což bývá několik minut po porodu. Tento postup zase jiní kritizují. Tělíčko miminka může nepodvázaným pupečníkem svoji krev ztratit anebo naopak ji nadměrně přijmout z placenty, záleží na poloze dítěte, zdali je pod úrovní placenty nebo nad ní (princip spojených nádob). Obě varianty jsou pro dítě nežádoucí. Pokud se maminka rozhodla darovat krev z pupečníku do krevní banky, tak je nutné podvázat pupečník co nejdříve. Po jeho podvázání se obvykle nabízí otci, jestli nechce pupečník přestřihnout, a tak osobně oddělit dítě od matky. Podle mé zkušenosti využívá této nabídky asi polovina otců.

I. doba porodní (neboli otevírací doba)

31. srpna 2009 v 11:43 | zdena |  těhotěnství a porod
První dobou porodní začíná porod. Začnou pravidelné děložní stahy, odborně kontrakce, které způsobí rozevření a zánik děložního hrdla. Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka, ta se postupně rozvinuje. Nejprve má malý průměr, obvykle je prostupná jen pro prst, pak pro dva prsty, dále její průměr počítáme na centimetry. První doba porodní končí tím, že branka dělohy již není hmatná. Říkáme, že »branka je zašlá«, tehdy činí její průměr asi 11-12 cm.
Název »otevírací« doba vyjadřuje podstatu děje - otevírání, rozvíjení porodních cest.
Určení počátku porodu není vždy jednoduché. Kontrakce mohou být pociťovány dlouho předtím, než porod skutečně začne. Otevírání děložního hrdla může začít již několik týdnů před koncem těhotenství a může pomalu pokračovat až do porodu. Avšak zkušený porodník by měl poznat nepravé znaky porodu od skutečného počátku porodu. Proto je nutné vnitřní neboli vaginální vyšetření. Jedině tak lze přesně zjistit změny děložního hrdla. Stanovení počátku porodu je velmi důležitý základ pro určení délky porodu. Pokud některá žena říká: »rodila jsem dva dny…«, tak se v naprosté většině zpočátku nejednalo o »pravé porodní kontrakce«, ale pouze o děložní kontrakce, které, přestože mohly být i velmi bolestivé, nezpůsobovaly otvírání dělohy. Hovoříme o předzvěstných stazích neboli poslíčcích. Jako by byl organismus maminky teprve upozorňován na nastávající porod. Pokud jsou kontrakce dělohy v době termínu porodu a děloha se přitom neotvírá, musí být všichni velmi trpěliví. Jedná se o nepravé příznaky porodu a jakýkoliv nešetrný zásah do tohoto děje může způsobit pozdější prodloužení vlastního porodu nebo dokonce císařský řez.
Vysvětlení: děložní kontrakce je práce děložního svalu, která je neovladatelná vůlí ženy. Během děložních kontrakcí při porodu je plod protlačován porod­ními cestami. Pro děložní kontrakce můžeme používat název děložní stahy nebo porodní bolesti.
Vak blan a jeho puknutí nebo protrhnutí
Plod je na konci těhotenství uložen v tekutém prostředí, které je zevně ohraničeno plodovými obaly. Plodové obaly jsou dvě tenké průsvitné blány. Vnitřní blána se nazývá odborně amnion a zevní chorion. Amnion tvoří plodovou vodu a plynule přechází v placentu a pupeč­ník dítěte. Plodová voda představuje ideál­ní ochranné prostředí pro dítě. Brání různým tlakům, včetně zevních traumat, umožňuje mu volnou pohyblivost a chrání před útlakem i placentu, a tak zabezpečuje její důležitou funkci. Tekuté prostředí a plodové obaly jsou ochranou před výhřezem pupečníku, který by znamenal vážné ohrožení dítěte. V ter­mínu porodu je 600 až 700 ml plodové vody, při přenášení jí ubývá.
V posledních týdnech těhotenství se vlivem ojedinělých děložních stahů (poslíčků) rozepne dolní část dělohy a začínají se zde vyklenovat plodové obaly, vytvoří se vak blan. Mechanická úloha vaku blan na rozšiřování a zánik děložního hrdla a později branky však není rozhodující. Hrdlo a branka se rozvinují i bez vaku blan, např. po předčasném odtoku plodové vody.
Vak blan před porodem dítěte praskne, nebo je protržen porodníkem nebo porodní asistentkou. Vzácně se stane, že vak je pevný a nepukne, vyklenuje se dokonce před poševní vchod. Tento průběh není pro dítě zcela bezpečný. Hrozí, že se tahem blan předčasně odloučí placenta.
Vak blan může samovolně puknout různě dlouhou dobu před začátkem porodu. Pak hovoříme o předčasném odtoku plodové vody. Obvykle však pukne v průběhu I. doby porodní.
Podle dnešních názorů není vak blan nezbytný až do úplného rozvinutí branky dělohy, kdy pukne obvykle samovolně. Jeho protrhnutím (odborně amniotomie nebo dirupce) ve vhodném okamžiku (průměr děložní branky u prvo­ro­dičky je cca 5-6 cm, u vícerodičky cca 3-4 cm) a při dobré děložní činnosti se porod mírně uspíší. Vak se může protrhnout i dříve, ale to jen ve zvláště odůvodněných případech. Časné protrhnutí vaku blan může paradoxně porod prodloužit a plod je pak déle vystaven infekčnímu prostředí, před kterým ho plodové obaly celé těhotenství chránily. Protrhnutí vaku blan provádí porodník nebo zkušená porodní asistentka, a to jemným háčkem při děložním stahu, kdy se háček do pochvy zavádí podél vyšetřujících prstů. Pro­trhnutí vaku blan háčkem je zcela nebolestivé pro matku i pro dítě. Maminka musí být vždy o pro­trhnutí vaku blan včas informována i s ohledem na to, že výkon není nebezpečný.
Kontrola plodové vody
Správné načasování protrhnutí vaku blan je důležité i pro kontrolu plodové vody, která má být čirá. Je-li zabarvena nebo zkalena, může to znamenat ohrožení zdraví plodu. Zkalená plodová voda je vždy signálem pro převedení rodící ženy na vyšší úroveň sledování. Dítě bývá okamžitě a zpravidla kontinuálně do konce porodu kontrolováno monitorovacím systémem. V případě zkalené plodové vody nastává častěji operační ukončení. Např. zabarvení plodové vody dozelena způsobuje stolice dítěte, odborně se stolice plodu nazývá smolka. Stolice plodu se dostává do plodové vody, když bylo dítě vystaveno často pouze na přechodnou dobu nedostatečnému přívodu okysličené krve z placenty.
Monitorování srdeční frekvence plodu v I. době porodní
Příroda moudře ukrývá dítě v matčině lůně během těhotenství až do jeho narození. Během porodu máme jen málo možností, jak se o stavu dítěte dozvědět. Můžeme vycházet jen ze zabarvení plodové vody a z toho, co o stavu dítěte vypovídá jeho srdeční činnost, frekvence a charakter srdečních úderů.
Pro sledování srdeční frekvence existují dvě metody:
• poslech stetoskopem,
• elektronické sledování, které může být občasné nebo stálé.
Poslech plodu prostým přiložením ucha na břicho těhotné nebo »babským« stetoskopem se začal provádět teprve na počátku minulého století. Dnes v České republice v drtivé většině převládá elektronické sledování. Je přesnější a podává ve formě záznamu důkaz o stavu dítěte. Zejména v případech rizikového těhotenství a rizikových porodů je použití prokazatelně užitečné a mamince dodává větší jistotu. V současné době začíná řada porodnic u nás nakupovat modernější přístroje, které umožňují stanovit již velmi přesně, zda je dítěti během porodu v břiše maminky dobře, či nikoliv.
Zkušený porodník dnes může kombinací různých metod stanovit lépe než dříve správnou diagnózu a porodnický postup.
Využití nových postupů při sledování stavu plodu během porodu je velmi přínosné ze dvou důvodů. Poklesl počet dětí, které trpěly během porodu nedostatkem kyslíku, a dále klesá počet dříve často kritizovaných »zbytečných intervencí«, tedy léků a císařských řezů. Pokud se dnes provádí císařský řez z důvodu ohrožení dítěte nedostatkem kyslíku, tato diagnóza bývá správná. Použití většiny dnešních přístrojů mamince dokonce ani neznemožňuje volný pohyb, alternativní porodní polohy a není tedy nepohodlné.
Finančně nákladné přístrojové vybavení porodních sálů neslouží k demon­straci vstupu vědy, někdy dokonce slýcháváme mužské ješitnosti, do pří­rod­ního a intimního děje, kterým porod bezpochyby je a může tak i nadále zůstat. Mnohá desetiletí vyvíjená technika jen pomáhá kontrolovat přírodní síly a odvracet lidské tragédie, čímž by se narození postiženého dítěte mohlo stát. A tak to i naprostá většina budoucích rodičů chápe. Snad více než jinde zde pomůže slovo a dobrá vůle a personál porodního sálu může rodičce v naprosté většině případů vyjít vstříc a vyhovět.
Měření teploty, tepu a tlaku v I. době porodní
Měření a zaznamenávání teploty, tepu a tlaku mohou předpovídat celkový průběh porodu. Měření teploty každé čtyři hodiny je důležité, protože její zvýšení může být prvním příznakem infekce nebo nedostatku tekutin. Pak je nutné okamžitě zahájit léčbu. Měření krevního tlaku je důležitou kontrolou tělesného a duševního stavu matky. Náhlé zvýšení tlaku může znamenat potřebu urychlit porod nebo převést ženu na vyšší úroveň sledování.
Délka I. doby porodní
U prvorodiček trvá průměrně 10 až 12 hodin, u vícerodiček 6 až 8 ho­din. Změny na děložním hrdle a později děložní brance, které jsou směrodatnými ukazateli postupu I. porodní doby, jsou zprvu pomalé. Od začátku porodu do rozvinutí branky na 3-4 cm v průměru uplyne přibližně 6-8 hodin, potom se branka rozvíjí rychle a je zcela rozvinutá za další 3 až 4 hodiny. První, pomalejší fáze je u prvorodiček delší než u vícerodiček, druhá, rychlejší fáze je u obou přibližně stejně dlouhá.
Poloha a pohyb během I. doby porodní
Poloha rodící ženy během I. doby porodní ovlivňuje průtok krve v děloze. Nenarušené prokrvení placenty a svalstva porodních cest je zárukou hladkého průběhu porodu a dobrého stavu dítěte. Při poloze na zádech může těžká děloha v břiše způsobit stlačení velkých cév a snížit tak průtok krve do dělohy. Poloha vleže na zádech snižuje i sílu děložních kontrakcí, a tím se může prodlužovat porodní děj. Chůze, sed nebo ležení na boku jsou proto pro průběh porodu výhodnější. Ženy mají dnes v I. době porodní možnost velkého výběru. A to i když mají třeba zavedenou nitrožilní kanylu nebo monitorovací zařízení pro diagnostiku stavu dítěte. Rodičky mohou volně chodit, sedět, mohou si zvolit polohu na čtyřech, mohou se vysprchovat nebo se uvolnit v re­laxační vaně. Mohou i polohy střídat, tak jak jim to vyhovuje. Maminky se obvykle proti dříve rutinně doporučované poloze na zádech i lépe subjektivně cítí, děložní kontrakce méně bolí a snižuje se i potřeba tišících prostředků, analgezie.
Pokud není racionální důvod, tak žena by v I. době porodní neměla ležet na zádech.
Jídlo a pití během porodu
Názory na jídlo a pití během porodu se velmi liší. Z čeho vyplývají obavy? Vždy je reálné riziko, že rodička v případě, že ji bude nutno uspat pro akutní císařský řez, operační porození placenty nebo pro ošetření porodních poranění, může v celkové anestezii vdechnout svůj žaludeční obsah. Obsah žaludku bývá hodně kyselý a právě kyselost může zcela poškodit plíce a vyřadit jejich funkci. Pokud tato událost nastane, odborně se jí říká aspirace, je akutně ohrožen život matky. U žádné rodičky nelze dopředu zaručit, že její porod neskončí operačním výkonem v celkové anestezii. Proto mnoho porodnic na celém světě dodržuje pravidlo, že při porodu se nepodává jídlo ani pití. Pro většinu žen nepředstavuje lačnění během porodu problém, neboť na jídlo stejně nemají chuť, většina z nich však silně pociťuje potřebu se napít.
Někdy průběh porodu vyžaduje přísun energie i tekutin. Tento stav se běžně řeší nitrožilním podáním tekutin, často je zdrojem energie cukr (glukóza) v infúzi. Rutinní nitrožilní infúze je však třeba také podávat s opatrností a kromě toho brání ženě ve volném pohybu.
V České republice anesteziologové a porodníci postupně ustupují od striktního zákazu pití během I. doby porodní. Rodička by však měla pít pomalu a pouze po doušcích (v anglické literatuře sipping neboli srkání). Měla by požívat speciální izotonické nápoje, které nezvyšují nebo dokonce spíše snižují kyselost žaludečních šťáv, snižují náchylnost ke zvracení a pochopitelně zvyšují komfort rodičky na porodním sále. Pokud nastane důvod k anestezii, pak budou anesteziologové v zájmu matky upřednostňovat místní anestezii.
Co se děje s dítětem v I. době porodní
Plod zaujímá na konci těhotenství v děloze nejmenší možný objem. Pro představu: plod je stočen do klubíčka tak, že by se vešel do kulovitého prostoru o průměru pouhých 25 cm. Z hlediska porodu je nejdůležitější hlavička dítěte, je nejobjemnější a nejméně přizpůsobivou částí. Hlavička je do porodu nad pánví a je volně pohyblivá. Jakmile začne porod, tak děloha při svých kontrakcích vyvíjí sílu, která vtlačuje hlavičku do porodních cest. Hlavička se nejprve skloní bradičkou na hrudníček, protože takto bude procházet nejmenším prů­mě­rem. Vzhledem k tomu, že vnitřní rozměry ženské pánve mají různou velikost v horní a dolní části pánve, tak hlavička dítěte musí během I. doby porodní vytvářet složitý spirální pohyb, kterému říkáme vnitřní rotace. Dítě se během porodu chová zcela pasivně. Je pouze mohutnou silou děložních kontrakcí posunováno, tlačeno, když branka dělohy se přes jeho hlavičku přetahuje podobně jako svetr přes hlavu dospělého. Děloha během kontrakcí posunuje plod pánví rodičky. Kostěná pánev má tvar, který způsobuje, že hlavička musí rotovat. Odborně hovoříme o vnitřní rotaci hlavičky plodu. Délka rotace závisí na postavení plodu. Pokud hlavička rotuje normálně, pak při zadních postaveních je rotace delší (135° místo 45°), delší je i porod. Porod je při zadním postavení plodu i bolestivější, a to dokonce i po podání epidurální analgezie.

Záčínáme rodit

31. srpna 2009 v 11:42 | zdena |  těhotěnství a porod

Začátek porodu

Porod začíná ve chvíli, kdy se děložní sval začne po pravidelných přestávkách stahovat. Během každého stahu děložního svalu ucítíte v dolní polovině břicha tupý tlak trvající přibližně 20-30 sekund. Nebojte se, že stah děložního svalu nepoznáte. Budete-li právě spát, určitě vás probudí. Někdy se stává, že zároveň s tupým tlakem v břiše ucítíte tlak v křížové krajině. O délce trvání děložního stahu se můžete přesvědčit hmatem. Položíte-li si při pocitu tupého tlaku ruku na břicho, a sice na dolní polovinu břišní stěny, pod níž je děloha, ucítíte, jak děloha na chvíli ztvrdne. Nenechte se však zmýlit nepravidelnými stahy děložního svalu. Ty se objevují někdy dokonce o čtrnáct dní dříve než skutečný začátek porodu. Vyznačují se tím, že přicházejí zcela nepravidelně. Druhý stah následuje za prvním například po půlhodinové přestávce, další stah přijde třeba až za dvě hodiny, další po třičtvrtěhodinové přestávce. Protože tyto nepravidelné stahy jsou pouze posly blížícího se skutečného začátku porodu, nazvali je kdysi lékaři "poslíčky". Až se tedy děložní sval začne stahovat v pravidelných intervalech (přestávky mezi jednotlivými stahy někdy trvají 30 minut, u jiné ženy dvacet minut, u další ženy třeba 15 minut), uvědomte si, že začíná porod, a hlavně že přišel váš slavný den.

Porod - kontrakce

31. srpna 2009 v 11:39 | zdena |  těhotěnství a porod
Hlavním znakem porodu je stabilně otevřené děložní hrdlo a především pravidelné kontrakce. Několik dní před porodem můžete pociťovat slabší nepravidelné kontrakce, v takovém případě se však jedná o tzv. poslíčky, které teprve připravují dělohu na porod. Pokud tyto krátké a nepravidelné kontrakce přejdou v delší (cca 45 vteřin) a pravidelné, začněte si měřit jejich interval. Pokud se objevují po 5 minutách a trvají jednu hodinu, je na čase vyrazit do porodnice.
Kontrakce mohou být doprovázeny odchodem hlenové zátky, který se projevuje výtokem malého množství červeného nebo hnědavého hlenu. Přestože se tento jev objevuje bezprostředně před porodem, může přijít i několik týdnů před porodem. V takovém případě je vhodné kontaktovat Vašeho gynekologa.
Může se stát, že ještě doma Vám odteče plodová voda. V takovém případě kontrakce zesílí a porod nastává do 24 hodin. Plodová voda (neboli amniotická tekutina) by měla být čirá. Zapište si její konzistenci a informujte svého gynekologa. Pokud dojde k prasknutí vody během pravidelných kontrakcí, vyražte do porodnice.
Zde je orientační tabulka, která Vám pomůže s určením, zda se jedná o skutečný porod nebo falešný poplach:

Skutečný porod
Falešný poplach
Pravidelné kontrakce po 5 minutách
Nepravidelné kontrakce
Kontrakce stále zesilují
Kontrakce nezesilují
Kontrakce se nezmírní při chůzi nebo změně polohy
Kontrakce ustupují pokud změníte polohu
Roztahování děložního krčku
Žádné změny děložního krčku

svatební líčení

31. srpna 2009 v 11:29 | zdena |  svatba
http://www.relaxuj.cz/relax/media.nsf/v/C341A502B59D92C6C12574B500615A42/$file/svatba_1x9rw.jpg


http://i.idnes.cz/07/071/sp5/VES1c179c_27ONA24d.jpg


http://www.tvoje-svatba.cz/data/clanky/liceni4.jpg


http://www.lavie.cz/photos/liceni/10_1.jpg

Svatební účesy

31. srpna 2009 v 11:25 | zdena |  svatba
http://www.internetkvetiny.cz/modfiles/fgal/big/svatebni-ucesy_15.jpg






http://www.soudom.cz/Historie06/Zdrojova_fota/363c.jpg


http://ucesy.aceweb.cz/images/svatba/hair1.jpg

Svatební Auta

31. srpna 2009 v 11:22 | zdena |  svatba
http://www.salon-svateb.cz/images/svatby%20145.jpg


http://www.kvetiny-lb.cz/fotky/svatebni/auta/P1000928.jpg




http://www.libverdadc.cz/nova_libverda/images/Azalka/auto/auto_7.jpg



http://www.roverclub.cz/image/200612201420_Svatba%20M+P%20035.jpg