Květen 2013

Příběh rodiny 11. část

27. května 2013 v 19:57 | Zdenda |  Kniha mích příběhu, pravdivý i nepravdivý
Zdena a Mirek se ten večer neuhlídaly a u polibku to neskončilo...ráno se probudily vedle sebe. Mirek dal Zdeně na dobré ráno pusu a šel připravit kávu a snídani. Když byl hotov přinesl do Zdeně do postele a spolu se nasnídaly v postely....
Po snídani se zbalily a jely z dovolený domu jelikož Míša a Šimon musí zase do školy a Zdena s Mirkem do práce.
Když jely v autě, Mirek řídil tak si všichni povídaly jak se jim výlet na chatě líbil až najednou se Míša zvědavě zeptala co to měly večer Zdena s Mirkem za mechtle že to šlo slyšet až do jejího pokoje. Zdena se očkem koukla na Mirka a potichu řekla že dělaly věci který nemusí vidět všichni a že není povina se nikomu vzpovídat co kdy a kde dělala. Míše to došlo a raději se na nic nevyptávala aby nedošlo k hádce.
Když auto zaparkovalo tam kde Míša se Zdenou bydlely tak se rozloučily s chlapama a odešly do domů, Jen co se za holkama zaklaply dveře tak auto s klukama odjely také domu.

Pár ndí uběhlo normálně jako vždycky Zdena s Mirkem chodily do práce a Míša s Šimonem zase do školy. Blížil se den kdy se Míša měla dozvedět pohlaví miminka co nosí pod srdcem. Den před tím než se to měla dozvedět se sešla ze šimonem přála si totiž aby tam šel sní aby byl u toho až se to doví. Šimon se ze začátku vspíral že nikam nejde že si myslí že to není dobrý nápad ale po dlouhém a úmorném přesvědčování a přemlouvání nakonec tedy slýbil že sní tam půjde.
Míša s taky ho zeptala co by chtěl za pohlaví jestly holku nebo kluka Šimon na to odpoveděl, že mu to je jedno co to bude hlavně že to bude zdraví a štastný a bude mít spokojený život a milujicí rodiče. Míša neveděla co na to říct a tak ho beze slov políbila a usmála se na něj a byla štastná za to co od něj slyšela.
Míša po tom co Šimone odešel domů seděla v obýváku a prohlížela si fotky v albumu když ona byla malá. Zdena za ní přišla jestly nechce něco sesmolit k jídlu nebo čaj. Nic Míša nechtěla. Zdena si sedla k Míše a řekla že má takovej dotaz Míša odložila album a odpoveděla že bedlivě poslouchá. Zdena jí napřed zhriba řekla co se ten večer na chatě stalo a zeptala se jestly Mirkovi Míši taťkovi může věřit a zda se nemusí bát kdyby Zdena zase otěhotněla že by zase Mirek neodešel a nenechal by jí v tom samotnou. Míša na to odpoveděla že si myslí že se už poučil ale kdyby náhodou zase utekl tak že jí pomůže a nějak to vymyslí že ona se na ní nevykašle že ona se taky na ní nevykašlala tak jí to dluží. Zdena se usmála dceru objala a šla si něco udělat k večeři.
Druhý den ráno přišel Šimon k Míše a spolu pak šly na kontrolu k doktorovi kde se dozví pohlaví miminka. Vešly do čekárny a sedly si na volná místa...po půl hodině čekání si je setra zavolala do ordinace. Doktorka vyšetřila Míšu a pak nastal ultrazvuk. Míša a Šimon koukaly na obrazovku kde bylo vidět miminko a doktor jim oznámil ře pohlaví miminka je......

Příběh rodiny 10. část

16. května 2013 v 21:30 | Zdenda |  Kniha mích příběhu, pravdivý i nepravdivý
Zdena se netrpělivě zeptala kam jedou na výlet Mirek odpoveděl že to je překvapení a že se má nechat jak Zdena tak i Míša překvapit. Během jízdy všichni spolu kecaly, povídaly si v tipy, poslouchaly muziku. Až po dlouhé a únavné cestě Mirek prohlásil že jsou na místě. Ocitly se před chatou, kde nikdo nebydlel. Mirek jí na výkend pronajal aby chvíly vypadly všichni z města do přírody. Zdena a Míša měly z toho nápadu obrovskou radost a těšily jak si ten bezva výkend užijou.
Když se ubytovaly, tak Zdena společně s Míšou začaly chystat jídlo, chlapy mezitím sekaly venku před chatou dříví aby si měly čím zatopit v chatě.
V kuchini se chystala večeře, Zdena dodělávala zeleninový salát a Míša chystala nádobí na stůl. Chlapy vrazily se dřevem do kuchině a Mirek přitopil a Šimon šel za Míšou jí pomoc s prostíráním. Když bylo prostřeno stejně tak hotové jídlo, tak všechni čtyři usedly ke stolu a spokojeně se pustily do jídla. Po jídle se sklidilo nádobý a všichni si šly semnou do obýváku kde byly kamna. Míša se sedla na velký gauč a vedle ní usedl Šimon, který Míšu objal a zašeptal, že by sní potřeboval mluvit mezi čtyřma očima. Tak se oba zvedly a šly do pokoje kde spala Míša. Oba vedle sebe si sedly na postel a Míša pobídla Šimona aby řekl co má na srdci že ho poslouchá. Šimon Míše řekl že ho hrozně mrzí to co řekl nedávno v Míšiným pokoji a že se za to hrozně stydí a že to tak nemyslel jen že byl štastný že konečnš našel něco co ho baví a že je rád že netráví čas jen ve škole nebo doma ale že taky chodí na fotbal. Ale že hlavně pro něj je duležitá samozdřejmě Míša a dětátko co se mu narodí. Sice je rád že našel něco kde vyniká ale že prostě víc pro něj znamená Míša a miminko než nějakej sport. Míša se na něj pousmála a řekla mu že se za to nemusí omlouvat že ona to chápe a je ráda že si našel něco jiného a co ho baví a jde. Taky mu řekla že to co on řekl v pokoji brala jako jeho výlev citů a že jí to na chvíly zarazilo ale že si pak uvědomila že pořád nemůže být Šimon jen u ní za zadkem a hlídat jí a plnit to co Míše a očích vidí a že je dobře že si něco takového našel a že mu to ze srdce přeje. Šimon se na ní usmál objal jí pohladil po bříšku a políbil ji.
Mezitím co ti dva byly v pokoji a mazlili se, tak Zdena a Mirek seděly na sedačce v obýváku. Povídaly si až zničeho nic Mirek se Zdeny zeptal jestly by nechtěla další miminko. Zdenu to velice zarazilo a řekla mu, že už spolu mají dvě a když se narodily tak se rozdělily a jak to tet dopadlo a taky Mirkovy přiznala že by zase nechtěla zažít to že se jí narodí mimčo tak že se zase rozdělí a bude na všechno sama a že by to nezvládala. Mirek na to řekl že tu stejnou chybu který do tet lituje by už nikdy neudělal že si uvědomuje jak jí oblížil a že po druhý by to opravdu neudělal a že když si přeje miminko to proto aby se o něj mohly starat oba a ne že udělá tu pitomost jak před pár lety, Zdena pookřála apřiznala, že by ještě jedno miminko neuškodilo ale že opravdu musí mít jistotu že to malý pozná i tátu. Mirek se k ní nahnil zašeptal že dítě a i ona tu jistotu už mají už tet a že slibuje že iž jí v životě neublíží a že vždy bude stát při ní at se děje co se děje. A po těchto slovech vášnivě Zdenu políbil.

Příběh rodiny 9. část

12. května 2013 v 22:10 | Zdenda |  Kniha mích příběhu, pravdivý i nepravdivý
Zdena neustále přemýšlela jak vyřešit tu situaci s mamkou...Zavolala sestře Dianě a spolu skusily přujít jak to vymyslet až nakonec se Dina nabídla, že v bytě má místo a že bydlí sama a že na mamku tedy Míši mamku bude mít celý den čas a že babička tu bude mít klid a bude moc odpočívat a bude mezi svíma. Zdena tu informaci zavolala do nemocnice že si tam pro Zdeny mamku přijede Zdeny sestra Diana.
Míša byla ve třetím měsíci a měla blbou náladu s toho co se dozveděla o babičce vrtalo jí hlavou jak nikdo může být tak necitelný že když nikoho srazi že nezavolá ani sanitku a raději ujede. Zdena když Míše řekla že se o babičku postará Teta Diana tak měla radost že se nikdo našel z rodiny kdo má místo a čas se o ní postarat a že bude u nikoho koho zná. Míša vnitřně se cítila líp když jí to Zdena řekla...
O pár dní později si vyrazily Míša se zdenou autem do centra města nakupovat věci potřebné pro miminko. I když ještě nebylo známo zda to bude klouček nebo holka....tak pořád bylo potřeba co nakoupit jako třeba vanička na koupání, žiňky , přebalovák a spoustu dalších užitečných věcí jak pro mimčo tak i do domácnosti....Nakupování trvalo asi tak čtyři hodiny. Poté se šly občerstvit do místní kavárny kde si Zdena a Míša daly horkou čokoládu a sladký zákusek k tomu. Když už dopíjely přišel za nima Mirek ten to holkám slíbil že až budou s nákupem tak, že Zdena mu napíše kam má přijít pomoc z nákupem. Když holky zaplatily Mirek vzal košik a všichni tři mířily směrem k autu na parkoviště. Naložily nákup do auta uklidily vozík a vyjely směrek k domu.
Když vyložily a uklidily kam všechno patří na své místo tak Zdena Míše a Mirkovi udělala čaj. Oni zatím seděly v obýváku a povídaly si o všem možným. Míša se po chvíly zeptala jak se má Šimon a jak to že se tak dlouho neukázal. Mirek tedy Míši otec odpoveděl že je normálně doma a že se tet začal hodně věnovat fotbalu tak jestly není vytížený a nemá čas. Míša posmutněla i kdyř to svému bratrovi Šimonovi přála aby vničem vinikal jako je fotbal ale zároveň jí mrzelo že si nenajde chvilinku a nepřijde se za ní podívat jak se jí daří kor když sní čeká miminko. Když se ta chvilka nenaskytne tak by alespon mohl zavolat nebo dát vedět na facebooku že žije a zajímat se zda žije i ona. Ale nejvíc Šimon Míše chyběl neměla si ským tak pěkně popovídat, o koho se opřít atak. a neskutečně se po něm Míše stýskalo a doufalo že on na ní myslí taky....
Trvalo týden než se Šimon Míše ozval.. Míša byla ráda když se ukázal mezi dveřma u ní doma. Pozvala ho dál nabídla mu čaj nebo kafe on nic nechtěl jen s ní mluvit. Spolu tedy zalezly do pokoje sedly na postel a celý tři hodiny si povídaly. Když se Míša zeptala kde byl celou tu dobu že se ani neozval a ani nepřišel že měla o něj strach. On odpoveděl, že se přihlásil na fotbal a že se uplně do něho zbláznil tak že nemyslel na nic jiného než jakej zápas kde budou hrát a že jeho tým musí vyhrát. Míša se na něj zaraženě podívala a zeptala se a co ho přimělo aby k ní přišel. On odpoveděl, že mu tatka říkal že se po něm Míša ptala a tak ho zajímalo co potřebovala.. Míša zničeho nic vyjekla jako že kdyby mu tatka neřekla že se na něj ptala tak by se nestavil a Šimon pohotově řekl že neví ale že tet řeší mnohem důležitější věci než je ona. Míša začala na něj chrlit jako že jak to myslel že řeší duležitý věci než je ona..a taky mu poveděla že by si měl uvědomit že ona čeká jeho dítě který si vyrobil a že by se měl starat jak se mu daří když už je jednou otec. Šimon neměl co říc uvědomil si že má pravdu ale zase na druhou stranu byl konečně rád že si našel zálibu do který je zapálený a která ho baví. Veděl že udělal chybu že se několik týdnu neukazoval a tak míše slíbil že se pokusí polepšít. Ta byla ráda že dostal konečně rozum na naoplátku ho políbila.
Míša byla na začátku čtvrtého měsíce a tak zase nastal den kdy musela na pravidelnou kontrolu na gynekologii. Vešla do čekárny kde zrovna nikdo nebyl. Jen co si sedla tam vyšla sestřička a pozvala Míšu dál do ordinace. V ordinaci doktorka se optala Míši jak se cítí a ona odpoveděla že jo a tak jí doktorka prohlíhla udělala ultrazvuk a Míša spokojeně že je vše v pořádku mohla odejít domů, kde na ní čekala matka Zdena a Mirek se Šimonem..Ty čtyři ten den se chystaly jet na výlet . Když dorazila Míša domu řekla co a jak bylo na kontrole zbalili se a vyjely s Mirkovim autem hurá na výlet....

Epilepsie

4. května 2013 v 14:31 | Zdenda |  Zdravotnictví
První medicínské zmínky o epilepsii se tradují do dob babylonských, tedy někde v roce 2080 před naším letopočtem. Od té doby dostala několik pojmenování a krom epilepsie ji můžete znát jako padoucnici, morbus sacer, morbus divinus, božskou či svatou nemoc. Do učebnic lékařské diagnostiky se dostala někdy v rozmezí 1067 až 1046 před naším letopočtem. Avšak tou dobou byla definována jako řádění zlých duchů a k léčbě se využívaly masti, amulety a s oblibou exorcismus. První komplexní pohled na nemoc pojmenovanou epilepsie stanovil ve 4 století př.n.l. Hypokrat. Ten popsal různé typy záchvatů a dokonce obdobné symptomy objevil i u zvířat. Přesto byla epilepsie ještě ve středověku považována za trest od boha, proto se jí také říkalo boží nemoc. Teprve až v druhé polovině 19. století bylo definitivně stanoveno, že příčinou záchvatů je mozek a pro léčbu byli využívány bromidy.

Epilepsie postihuje přibližně jedno procento populace a je vyvolána abnormální elektrickou aktivitou v buňkách mozku. Tyto abnormality mohou zasáhnou pouze jistou část a v takovém případě se jedná o parciální záchvat nebo může dojít k rozšíření na celý mozek a tento generalizovaný záchvat je provázen typickými křečemi a bezvědomím. Epilepsie se dále krom lokality zasaženého místa a následných symptomů rozděluje na symptomatickou, idiopatickou a kryptogenní. Symptomatická epilepsie má jasnou příčinu. Vzniká po úrazech hlavy, nádoru na mozku, po cévní mozkové příhodě či prodělané infekci. Tato forma může člověka postihnout v jakémkoliv věku, přičemž ve stáří následkem změn je běžnější. Idiopatická epilepsie je podmíněna dědičnými vlohami a projeví se nejpozději do dvaceti let. U Kryptogenní epilepsie jsou dnešní vědě příčiny vzniku zatím neznámé.

Při vyslovení slova epilepsie si každý povětšinou vybaví záchvat, kdy se nemocný zhroutí k zemi a nekontrolovatelně sebou třese, avšak to je představa trochu zkreslená, neboť jak již bylo zmíněno, projevy jsou odvozené od lokality v mozku, kde k abnormálním výbojům dochází. U některých pacientů mohou být postiženy jen některé funkce, proto za příznak epilepsie je nutné považovat i trhání koutků úst. Při veškerých záchvatech však dochází ke ztrátě vnímání okolí, což je hlavním pojítkem jednotlivých druhů. K popsanému generalizovanému záchvatu dochází při zasažení rozsáhlé oblasti mozku. Dá se rozdělit na tři fáze. Na období před záchvatem, kdy se několik vteřin před samotným záchvatem objeví tzv. aura. Ta se projeví dle časti mozku, kde epilepsie vzniká. Někdy tato fáze chybí úplně nebo jsou její příznaky jen těžko rozeznatelné. Druhou fází je samotný záchvat, jenž trvá i několik minut a je natolik vyčerpávající, že jedinec posléze upadá do spánku, což je třetí fáze záchvatu. Epilepsie sama o sobě není životu nebezpečná, avšak při samotném záchvatu není nic neobvyklého, že dojde k zranění. Samotný záchvat se stane nebezpečným, pokud trvá déle než 30minut či dochází ve velmi krátkých intervalech k jeho opakování. V takovém případě může dojít k poškození mozku. Tento stav je pojmenován status epileptici.
Avšak při správné léčbě k němu nedojde. Standardně je využíváno k léčbě farmaceutik, jejichž účinnost má však svá omezení a tak není nezvyklé jí zvyšovat jejich kombinací. I přes to se u cca 30% pacientů nedaří příznaky epilepsie zmírnit či úplně zastavit. V těchto případech se neurologové přiklánějí k některé operativní metodě.